Jankovy názory

Archiv

29. 05. 2002

Zpráva o zajištění realizace státní informační politiky ve vzdělávání MŠMT sekcí SIPVZ

Koordinační centrum SIPVZ podle ministerských úředníků zaniklo už 1. srpna 2001, jen si toho nikdo nevšimnul a teprve 19. března 2002 se o tomto faktu rozhodlo. Zajímavé je, že teprve 23. dubna 2002 žádal PaedDr. Jaroslav Múllner ředitele legislativního a právního odboru JUDR. Jana Ješetického o stanovisko slovy: "V rámci plnění této etapy pokročily práce natolik, že bylo navrženo, toto Koordinační centrum zrušit. Žádám Vás, vážený pane řediteli, o stanovisko, jestli je toto řešení možné a zda nebude s ohledem na výše uvedené Usnesení vlády za to MŠMT kritizováno." Podle interní zprávy MŠMT z 9. května 2002 se tedy dozvídáme, jak to vlastně je:

Na jednání o průběhu prací na Programu realizace státní informační politiky ve vzdělávání konané dne 19.03. 2002 bylo rozhodnuto, že vznikem sekce SIPVZ došlo automaticky k zániku KČ. Důvodem pro toto rozhodnutí je duplicita činností KČ a činností SIPVZ.

Usnesení vlády ČR č. 351/2000 ze dne 10.04. (schválena Koncepce SIPVZ - dále jen "Koncepce") a usnesení vlády ČR č. 244/2001, bod II., ze dne 14.03.. 2001 k Plánu I. etapy realizace SIPVZ (schválení) uložilo MŠMT zahájit Plán Realizace státní informační politiky ve vzdělávání.

Na poradě vedení MŠMT dne 12. září 2000 bylo, v souladu s výše uvedenými usneseními vlády ČR, rozhodnuto o vybudování KČ při MŠMT, které vytvoří podmínky pro realizaci SIPVZ (Projekt P I, P II, PIII a PIV).

Projekt P IV - KČ (podpůrný program EDU l a související EDU 10) byl realizačním a koordinačním týmem, který zabezpečoval vybrané procesy nezbytné pro kvalitní řízení Plánu realizace SIPVZ. V souladu s těmito úkoly spolupracovalo KČ se specialisty, externími spolupracovníky a vedoucími projektů, kteří byli jmenování nám.sk.II. Vzhledem ke skutečnosti, že KČ dne 01.08. 2001 zaniklo, doporučujeme k tomuto datu všechna případná stávající jmenovaní zrušit.

Ke dni 01.08. 2001 vznikla sekce SIPVZ, která převzala v celém rozsahu činnosti prováděné KČ.

Sekce SIPVZ zajišťuje řízení a koordinaci jednotlivých projektů, tvorbu metodiky, informační a metodickou podporu škol, koordinaci souvisejících aktivit jiných institucí atd. Rozhodování a kompetence v oblasti výkonu státní správy si ponechává MŠMT v rámci zřízené sekce SIPVZ.

Vrchní ředitel sekce SIPVZ (dále jen "VŘII/3") řídí ředitele jednotlivých projektů. Ředitelé jednotlivých projektů budou i nadále řídit externí koordinátory projektů (původně vedoucí projektů). Hlavním úkolem koordinátorů projektů je zprostředkovávat ředitelům projektů činnosti orientované na vnější aktivity sekce SIPVZ, které přímo souvisí s realizací jednotlivých projektů.

Ředitelé projektů budou podle aktuální situace v realizaci SIPVZ jednotlivých projektů navrhovat VŘ II/3 spolupráci s externími spolupracovníky či skupinami spolupracovníků a vytvářet pracovní týmy(konzultační komise).

Činnost těchto pracovních týmů bude i nadále zajištěna standardním způsobem. Uzavírání smluv s externími spolupracovníky (pracovními týmy) bude realizováno se souhlasem VŘ II/3 a v úzké spolupráci s odborem 14 MŠMT.
V roce 2001 byl způsob financování programu SIPVZ realizován formou konkrétních výdajů na jednotlivé projekty informačního systému pro finacování (dále jen "ISPROFIN"), které byly použity na nákup externích služeb v oblasti odborného poradenství, právního poradenství, prezentací a výstav a veletrhu a činností souvisejících s výběrem generálního dodavatele a generálního auditora. (...)

K zajištění záměrů zmíněných programů je zapotřebí podpůrných činností (konzultační, poradenské, právní a odborné služby, dále public relations, prezentace na veletrhu INVEX apod., k čemuž slouží právě prostředky z původního programu P IV. Pro letošní rok se předpokládá uzavření smluv, týkajících se níže uvedených činností ve výši cca 15 mil. Kč.

Na výše uvedené činnosti bylo k 31.3. 2002 uzavřeno 11 smluv a 52 dohod o pracovní činnosti v celkové hodnotě 8.454 tis Kč. (...)

Z tohoto objemu finančních prostředků již bylo k 31.03. 2002, na základě předložené fakturace, proplaceno celkem 524 021,- Kč (z toho 74 921,- Kč za právní služby, 365 100,- Kč za služby PR agentur a 84 000,- Kč za poradenské služby). (...)

11:12 [Trvalý odkaz]
Komentáře Počet názorů

27. 05. 2002

Indoš: certifikace software pro školy za peníze

V posledním zápisu Rady školských expertů (RŠE) ze dne 15.5.2002 je v pátém bodě Různé následující otázka od člena RŠE a odpověď, která byla dodatečně doplněna zástupkyní ACOL Renatou Novotnou, která při jednání RŠE na otázku neodpověděla a odpověď zřejmě získala od svých kolegů dodatečně:

Otázka: Jak to vypadá s výukovým SW, který už školy mají. MŠMT prý žádné schvalování nechce, ACOL to "prý" chce, ale teď nemá peníze. Podepsali jsme, že budeme instalovat jen schválený SW, ale teď mi odpověděli z Dohledového centra, že si tam můžu nainstalovat co chci - na vlastní riziko.

Odpověď: Certifikace SW? nyní prošel certifikací prosincový balíček. Další SW bude certifikován na základě zadání MŠMT. Ministerstvo bude předávat seznam SW, který mají zájem, aby byl na školách. Ten bude certifikován zdarma. Jinak škola sama může požádat o certifikaci mimo rozhodnutí MŠMT, ale tam již nejde o službu bezplatnou. Víc v této chvíli říct neumím. SW do IKI ? máte pravdu, dokud nebude správce vyškolen na patřičnou úroveň, dělá zásahy, včetně instalací SW, na vlastní finanční nebezpečí.

V této souvislosti si připomeňme otázku na podobné téma a šest týdnů starou odpověď Jiřího Chvojky na serveru Svět Namodro:

Otázka: Na serveru PC Jihlava byla zveřejněna odpověď ACOL na dotaz na možnost instalace software na klientské počítače: "Na pocitace dodane v ramci standardu neni povoleno instalovat zadne aplikace, ktere nejsou schvaleny dohledovym centrem. V pripade, ze skola bude pozadovat instalaci software, musi se obratit na DC, tam bude vec projednana a sdelen vysledek." Můžete mi podrobně popsat mechanismus schvalování? Na internetových archivech jsou přeci statisíce aplikací a denně vznikají desetitisíce nových verzí, update či upgrade, jakým způsobem bude dohledové centrum software projednávat či vyhodnocovat?

Odpověď: Dohledové centrum v tuto chvíli formuluje obecné požadavky na SW, kterému by měla velká část aplikací vyhovět automaticky. Jde čistě o bezpečnost provozu, protože za ni GD odpovídá. Složitější SW systémy bude testovat sám podle seznamu nejpoužívanějšího SW ve školství, který připomínkuje například Rada školských expertů apod. Tedy většina SW bude na "seznamu schválených".

Dalším krokem je vzdělávání ICTK, kteří budou dostávat větší pravomoc při správě sítě tak, jak budou získávat jednotlivé certifikáty v rámci PI. Tím pádem budou oprávněni spravovat síť bez dohledu DC.

Během měsíce tedy došlo k zásadní změně: místo " formulace obecných požadavků na SW, kterému by měla velká část aplikací vyhovět automaticky" a testování ve školství nejpoužívanějšího software automaticky po dohodě s RŠE se začíná hovořit o certifikaci, kterou bude GD provádět zdarma jen v případě, kdy bude zadáno MŠMT. Jak ale víme MŠMT nemá na výběr takového software ani odborníky ani metodiku. Zde evidentně selhali osvědčení externí poradci MŠMT a do uzavřených smluv se ošetření této oblasti nedostalo. Přitom se již nyní dodávky směřují i do škol, které již vlastní hardware a tedy i software. Integrace tedy bude evidentně váznout a v okamžiku, kdy budou školy muset certifikaci stávajícího software platit, může dojít k řadě problémů. Alternativa "instalace SW, na vlastní finanční nebezpečí" ICT koordinátora je rovněž nepřijatelná.

V době, kdy jsou na Internetu k dispozici tisíce či desetitisíce aplikací ke stažení a vyzkoušení v podobě freeware, shareware, trial či demo verzí, jsou podobná omezení směšná a nehorázná. Navíc součástí dodávky standardního softwarového balíčku pro školní klientský počítač je ji vývojářský balík MS Visual Studio a zde se naskýtá otázka (sice na první pohled nesmyslná), zda tedy žáci budou moci instalovat "vlastnoručně" vyvinutý software na další počítače jen se souhlasem Dohledového centra a po zaplacení příslušné certifikace? Uvedená odpověď ze zápisu RŠE ale takovouto možnost vysloveně nabízí...

10:18 [Trvalý odkaz]
Komentáře Počet názorů

Indoš: jak to bude s certifikací software?

Vysvětlení jedné problematické oblasti realizace Projektů II a III SIPVZ jsme získali od Jiřího Chvojky z Informačního centra SIPVZ: v registračním řízení je už nyní přes 800 CD různých producentů, školy za registraci software pro použití v IKI platit nebudou

V posledním zápisu z jednání Rady školských expertů mě zaujala následující otázka a odpověď:

Otázka: Jak to vypadá s výukovým SW, který už školy mají. MŠMT prý žádné schvalování nechce, ACOL to "prý" chce, ale teď nemá peníze. Podepsali jsme, že budeme instalovat jen schválený SW, ale teď mi odpověděli z Dohledového centra, že si tam můžu nainstalovat co chci - na vlastní riziko.

Odpověď: Certifikace SW? nyní prošel certifikací prosincový balíček. Další SW bude certifikován na základě zadání MŠMT. Ministerstvo bude předávat seznam SW, který mají zájem, aby byl na školách. Ten bude certifikován zdarma. Jinak škola sama může požádat o certifikaci mimo rozhodnutí MŠMT, ale tam již nejde o službu bezplatnou. Víc v této chvíli říct neumím. SW do IKI ? máte pravdu, dokud nebude správce vyškolen na patřičnou úroveň, dělá zásahy, včetně instalací SW, na vlastní finanční nebezpečí.

Jiří Chvojka nám v dubnovém interview schvalování software Dohledovým centrem vysvětlil takto:

Dohledové centrum v tuto chvíli formuluje obecné požadavky na SW, kterému by měla velká část aplikací vyhovět automaticky. Jde čistě o bezpečnost provozu, protože za ni GD odpovídá. Složitější SW systémy bude testovat sám podle seznamu nejpoužívanějšího SW ve školství, který připomínkuje například Rada školských expertů apod. Tedy většina SW bude na "seznamu schválených".

Poprosil jsem proto Jiřího Chvojku kvůli evidentnímu posunu v řešení této problematiky o podrobnější vysvětlení.

Budou vydány obecné požadavky na software nebo bude vyžadována bezpodmínečně certifikace? Jak je tato oblast ošetřena ve smlouvě MŠMT-GD?

V nabídce GD pro MŠMT se hovoří o registraci software. Znamená to, že každý SW, který GD dostane od MŠMT (tedy i aplikace ze Střediska multilicencí), bude otestován na vzorové učebně a posléze bude pro ICTK zveřejněn návod na jeho instalaci na IKI. Některé typy SW tedy získají "hromadný návod" (typicky stejná instalace). Seznam SW s tímto návodem bude zveřejněn na "nástěnce" každé školy v CIS, rovněž také na webových stránkách GD a MŠMT.

 Jaké aplikace již byly certifikovány pro použití ve školách? Budou certifikovány aplikace dříve či stále ještě distribuované Střediskem multilicencí?

V tuto chvíli je v registračním řízení více než 800 CD (od Terasoftu, Grada, LangMaster, aplikace prodávané firmou Pachner a další). Seznam všech těchto registrovaných aplikací bude zveřejněn do začátku prázdnin.

Jakým způsobem je nebo bude připraven na MŠMT seznam software k certifikaci zdarma?

Předpokládám, že žadatelé o registraci budou předávat SW MŠMT nebo určeným kanálem přímo ke GD, kde registrace proběhne. Doufám, že jsem vaší otázce porozuměl správně.

 Jakým způsobem bude škola žádat o certifikaci? Jaká bude cena za certifikaci na žádost školy? Bude pak takto certifikovaný software certifikován automaticky pro všechny školy? Jak to bude s certifikací nových verzí software (u některých produktů je aktualizace velmi častá)?

Škola bude přímo kontaktovat MŠMT, vše bude opět registrováno standardním způsobem. Čili opět by pro školy mělo proběhnout vše bezplatně a škola by se neměla v tomto směru stát partnerem GD. SW vždy bude autorizován pro celou IKI, tedy pro všechny školy, vždy v aktuální verzi.

Jak to bude s certifikací software vyvinutým přímo na školách s pomocí standardně dodávaného balíku MS Visual Studio?

Opět stejná odpověď jako u předchozí otázky, ale zde již samozřejmě závisí na tom, jak vyvinutý SW ovlivňuje chod IKI. Předpokládá se, že ve školách, kde se bude vyvíjet SW pomocí Visual Studia, bude velmi dobře vzdělaný ICTK, který bude mít vysokou autonomii při správě sítě, takže řadu drobných aplikací bude spouštět sám.

10:15 [Trvalý odkaz]
Komentáře Počet názorů

24. 05. 2002

Situace okolo domény edu.cz ve vlastnictví ÚVIS

Přes veškerou snahu sekce Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) nebylo kvůli postoji Úřadu pro veřejné informační systémy dosud možné převést doménu edu.cz  do vlastnictví Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a zajistit tak její využití pro Projekt III SIPVZ - Infrastruktura. Ministerstvo se tedy v zájmu včasné realizace dohodlo s Generálním dodavatelem projektu na nouzovém využití domény indos.cz.  Uvedl to dnes ředitel Projektu III na MŠMT Jaroslav Blažkovec v reakci na tiskovou zprávu ÚVIS.

"Vrchní ředitel naší sekce požádal písemně ÚVIS o poskytnutí domény edu.cz pro potřeby realizace projektu Generálnímu dodavateli do správy umožňující realizaci projektu, případně, aby ji převedl do vlastnictví MŠMT. Vzhledem k tomu, že nenásledovala reakce ze strany ÚVIS, byla na začátku dubna iniciována z naší strany schůzka s vedením ÚVIS. Výsledkem jednání byla informace podaná, že převod vlastnictví předmětné domény není možný a že ÚVIS je ochoten doménu pouze "poskytnout pro účely SIPVZ, aby nebránil vybavování škol infrastrukturou". Pojem "poskytnout" nebyl blíže specifikován, avšak o převod do vlastnictví MŠMT ani o správcovství ze strany MŠMT se nejednalo. Proto nynějšímu vyjádření ÚVIS nerozumím," řekl dále J. Blažkovec.

Jeho slova potvrdil i ředitel společnosti AutoCont On Line, podle kterého je prohlášení ÚVIS nesrozumitelné. "Společnost AutoCont On Line jako zástupce Generálního dodavatele nikdy s ÚVIS nejednala, protože k tomu nemá mandát. Ve smlouvě s MŠMT je uvedeno, že pro níže uvedené účely bude využita doména edu.cz. MŠMT jsme několikrát oficiálně žádali, aby nám zajistilo potřebná práva k doméně edu.cz, ale podle vyjádření MŠMT se jim to s UVIS nepodařilo zajistit," uvedl V. Palata. Při rozhodování o využití smlouvy byl velmi důležitý časový prvek, protože GD byl podle smlouvy povinen nejpozději do 2 měsíců po podpisu smlouvy zahájit realizaci na školách. "To znamená, že nejpozději do 4 týdnů před zahájením rolloutu musí mít GD příslušná práva k doméně, by byl schopen zahájení projektu technologicky připravit. GD je placen za dodávku služby v souladu s podepsanou smlouvou (SLA, dostupnosti služeb atp.). Aby byl GD schopen garantovat funkčnost IKI (a tedy mimo jiné třeba splácet bankám úvěry v řádu miliard Kč), musí mít k doméně taková práva, aby nikdo třetí nebyl schopen způsobit nefunkčnost infrastruktury, tedy musí doménu plně a za všech okolností minimálně technicky ovládat. To však není stav, kdy GD by měl jen technická práva, a to pouze dočasně, a někdo jiný, třeba ÚVIS, by mohl tato práva kdykoli odejmout a změnit nastavení a podobně," vysvětlil V. Palata.

Z uvedených důvodů bylo podle J. Blažkovce i V. Palaty rozhodnuto o nouzovém řešení využít doménu indos.cz, která je ve vlastnictví společnosti AutoCont On Line, a.s. a dává tak garanci správného provozování infrastruktury na školách. Pro společnost AutoCont On Line, a.s. bylo toto rozhodnutí velmi komplikované, protože narušilo její původní záměr koncipovat doménu indos.cz jako komerční portál zaměřený na vzdělávání, který neměl mít spojitost s realizovanou zakázkou.

V rámci projektu byla za první tři měsíce realizace práce zahájena na více než 2 000 školách a provozováno je již přes 700 učeben ve školách po celé České republice. Celkově bude v první etapě do konce letošního roku připojeno do školské sítě a na Internet nejméně 3 620 škol, ve kterých bude nově dodáno minimálně 25 240 počítačů. Každá škola obdrží síť LAN a laserovou tiskárnu, větší školy také server. Veškeré zařízení potom bude v rámci dodávané služby provozováno po dobu 36 měsíců.

Státní informační politika ve vzdělávání se skládá ze tří projektů. Projekt II má za cíl zpřístupnit všem školám výukové aplikace a datové zdroje. Tyto služby budou zpřístupněny Školském portálu, který bude napojen na Školský intranet, tedy přístupovou síť pro školy vybudovanou v rámci Projektu III. Poslední částí je Projekt I, v jehož rámci bude do konce roku 2005 vyškoleno 100 tisíc pedagogů tak, aby uměli používat technologie dodávané v rámci Projektu III i programy a zdroje zpřístupněné Projektem II.

Generálním dodavatelem pro Projekt III bylo ve veřejné obchodní soutěži vybráno uskupení AutoCont On Line - ČESKÝ TELECOM. Partnery tohoto uskupení jsou společnosti: AutoCont CZ, AT Computers, GiTy, Equica, Microsoft, Hewlett-Packard, Compaq, Cisco Systems, Apple a Kerio.

Kontakt: Jiří Chvojka, Informační centrum SIPVZ, tel.: 0602-323-353, jiri.chvojka@acol.cz

Originál této tiskové zprávy ve formátu DOC.

11:06 [Trvalý odkaz]
Komentáře Počet názorů

20. 05. 2002

MŠMT "věnovalo" ACOL 150 milionů za zpracování 6500 dotazníků

Téměř 150 milionů korun zaplatilo loni ministerstvo školství v rámci realizace Projektu III SIPVZ za průzkum, který zjišťoval, jak jsou školy vybaveny počítači. Uvedla to v pátek Česká televize. Generální dodavatel ACOL jen rozeslal dotazníky ředitelům 6500 škol a ti je vyplnili a odeslali zpět. Někteří odborníci na podobné průzkumy tvrdí, že přiměřená cena by neměla přesáhnout 250 tisíc až 300 tisíc korun. Jan Hartl, ředitel STEM, uvedl: "Pokud těch 150 milionů bylo vydáno skutečně jenom za zjišťování těchto údajů, pro nás to je forma anketního šetření, je to nejenom drahé, ale je to nehorázně předražené, řádově předražené." Představitel dodavatele řekl, že cena byla adekvátní odvedené práci. Ministr školství Eduard Zeman uvedl, že detaily si nepamatuje, suma však odpovídala. Za vyhodnocení jednoho dotazníku MŠMT zaplatilo zhruba 23 tisíc... Je to vůbec normální?!

10:43 [Trvalý odkaz]
Komentáře Počet názorů

18. 05. 2002

Informace pro ty, kterým není text petice k SIPVZ dostatečně srozumitelný

V roce 2000 přijala vláda usnesení, ve kterém zjednodušeně říká, že bude podporovat informatizaci školství, a to relativně velkým množstvím financí. Ty budou použity na tři hlavní projekty: Projekt I (programy EDU 2, 8, 9 - Informační gramotnost), Projekt II (programy EDU 5, 6, 7 - Vzdělávací SW a informační zdroje), Projekt III (EDU 3, 4 - Infrastruktura). Takto rozsáhlý plán, který podle slov ministra Zemana nemá ve světě obdoby, je skutečně unikátní Ale ne v tom, jaký přínos bude mít pro školy, ale v tom, jakým neodborným způsobem lze ze škol (všech studentů a pedagogů) udělat závislé na někom jiném. Jinými slovy, žáci a učitelé tímto projektem ztrácejí možnost svobodné volby a je ohrožen svobodný a necenzurovaný přístup k informacím.

Z projektu se vytratil prvek vzdělávání, vytratili se z něho učitelé a žáci, je to nahrazeno velmi drahými komerčními službami, které jsou hrazeny z peněz MŠMT, tzn. z peněz daňových poplatníků. Tím také školy a jejich zřizovatelé ztrácejí přehled o tom, co a koho si pouštějí do svých škol a jaké problémy je čekají v dalších letech. Vize, že škola dostane počítače a připojení k internetu zadarmo, je jen pozlátko, které zakrývá pravou tvář byznysu, který s námi hrají různé komerční firmy. Zcela nenápadně přichází do vlády návrh na zřízení tzv. obecně prospěšné společnosti, která má působit ve školském intranetu (ve školních sítích) a obchodovat na trhu, který tvoří asi 1,6 miliónu žáků a studentů a asi 200 tisíc učitelů. Ve chvíli, kdy bude tato společnost založena, ztrácí státní správa kontrolu nad jejími aktivitami.

Nikdo není schopen říci, kdo bude za 3 roky platit tak ekonomicky nevýhodnou službu, jako je nynější řešení zvolené ministerstvem.

Je skandální, že MŠMT zaplatilo za zpracování třístránkových dotazníků v prosinci 2001 částku 150 000 000 Kč. Tato částka by 1500 školám postačila na roční provoz. Internetu. Výsledkem nekvalitního dotazníku bylo rozdělení škol na tzv. zelené a červené. Jelikož nemá MŠMT v tuto chvíli dostatek financí na řešení, které zvolilo, nezíská cca 2500 škol v rámci PIII: Infrastruktura zcela nic.

Podívejme se ale na to, co mohou získat školy, které MŠMT do projektu vybralo. Nemají právo rozhodnout, co potřebují, co chtějí a co nepotřebují a nechtějí. V důsledku toho:

10:22 [Trvalý odkaz]
Komentáře Počet názorů

15. 05. 2002

Komentář k odpovědi MŠMT na petici týkající se realizace Státní informační politiky ve vzdělávání

Před týdnem byla odstartována petiční akce s cílem vyzvat vládu ČR, aby zabránila monopolizaci informačního prostředí ve školství a možnému komerčnímu zneužití škol, učitelů a žáků prostřednictvím informačních technologií. Na serveru MŠMT se objevil dokument Odpověď na petici týkající se realizace Státní informační politiky ve vzdělávání, kde na text petice reaguje sekce SIPVZ MŠMT. K této "odpovědi" je podle mne nutné připojit řadu připomínek. Primární je, že se odpovídá se zpravidla na dokument, jehož jsem adresátem. Sekce MŠMT ignoruje fakt, že je petici adresována vládě ČR a zaslána na vědomí předsedům obou komor Parlamentu České republiky. Ale k jednotlivým komentářů sekce SIPVZ MŠMT k bodům petice.

- nebyl vydán souhlas vlády s navrhovaným založením obecně prospěšné společnosti, která by v důsledku namísto MŠMT, mimo vliv orgánů státní správy a samosprávy ve školství i mimo vliv zřizovatelů škol (zejména krajů a obcí), ovlivňovala nejen realizaci státní informační politiky (text petice)

Hledání ideálního způsobu vícezdrojového financování je dáno usnesením parlamentu z roku 2001. Protože MŠMT nemůže být příjemcem prostředků od jiných subjektů, mělo k dispozici pět možných variant řešení. Zaprvé: založit příspěvkovou organizaci ministerstva, která by však přijaté prostředky musela dát do státního rozpočtu a odtud by je teprve MŠMT čerpalo zpět bez záruky, že dostane všechny takto získané prostředky. Druhým řešením bylo založení přímo řízené organizace, kde by nastal velmi podobný problém. Třetí variantou je založení nadace, která má však velmi omezené působení. Čtvrtá varianta je běžná obchodní společnost, ale zde by se jednalo o velmi  komplikovaný způsob řešení, protože společnost by měla vytvářet zisk a nebyla by úplně kontrolovatelná. Čtvrtá možnost spočívá v založení obecně prospěšné společnosti. Tato společnost má jednoduchý cíl: zajistit další finance, které věnuje na rozvoj projektů Státní informační politiky ve vzdělávání. Bude pod přímou kontrolou MŠMT, které ji založí, bude mít pod kontrolou dozorčí radu o.p.s. a bude rovněž kontrolovat představenstvo. Navíc je plánováno, že v orgánech o.p.s. budou zastoupeni také pracovníci dalších ministerstev, zástupci Asociace krajů České republiky atp.
Obecně prospěšná společnost nebude vlastnit části vybudované infrastruktury, ani nebude provozovatelem žádných částí systému, rovněž tak nebude suplovat roli MŠMT, nebude mít tedy žádnou možnost ovlivňovat realizaci SIPVZ. 7

První i druhá varianta je snadno ošetřitelná formulací darovací smlouvy. Výmluva, že nadace má velmi omezené působení je rovněž směšná, tento způsob je pro dodávky do škol běžný v řadě států. Běžná obchodní společnost, jako je například akciová společnost, je stejně kontrolovatelná jako obecně prospěšná společnost: i v akciové společnosti je představenstvo a dozorčí rada jmenovaná vlastníkem či zřizovatelem.

Účast pracovníků dalších ministerstev či zástupců Asociace krajů ČR v orgánech o.p.s. nemůže v žádném případě nahradit účast samosprávy ve školství i vliv zřizovatelů škol, tedy krajů a obcí. Řešením je jedině přiblížení řízení podobných aktivit k příjemcům a občanům: vhodnější by bylo zřízení takovéto o.p.s či nadace na krajské úrovni s majoritním vlivem krajské samosprávy a zástupců místních škol a odborné veřejnosti. Přerozdělování prostředků mezi kraji je rovněž smluvně řešitelné.

- podpora rozvoje informačních technologií a jejich využívání ve školství nebyla, nad rámec již podepsaných smluv, realizována výlučně prostřednictvím tzv. generálního dodavatele (text petice)

Nic takového není plánováno. Členové petičního výboru této petice byli přítomni v parlamentu na semináři dne 2.5. 2002, kde ministr jasně hovořil o výběrových řízeních na jednotlivé části realizace dalších projektů. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

Nic takového nebylo plánováno ani vloni a přesto byl k dodávce výukového software za 168 milionu Kč vyzván bez veřejné soutěže Generální dodavatel, který jak je známo, nemá s podobnými dodávkami vůbec žádné zkušenosti a navíc jde o společnost účelově zřízenou k naprosto jinému účelu, která nemá pro podobné dodávky žádné odborníky. Výběr software byl realizován za zády odborníků z Koordinačního centra SIPVZ, které jako jediné má podle usnesení vlády ČR podobný výběr odborně zajišťovat.

- podpora připojení škol do Internetu nebyla výlučně vázána na připojení prostřednictvím privátní sítě, tzv. školského intranetu, vlastněného jakýmkoliv jediným komerčním subjektem (text petice)

Komunikační infrastruktura je ve vlastnictví ČESKÉHO TELECOMu v souladu se všemi výběrovými řízeními, v souladu se Zadávací dokumentací. Tento postup je znám již déle než rok, není nám tedy příliš jasné, kam autoři petice míří. Pokud mají být splněny požadavky na robustnost a propustnost sítě a na dostupnost všech služeb, nezná Generální dodavatel jiný způsob řešení. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

V usnesení vlády a i v zadání veřejné soutěže je předpokládáno připojení všech škol, v situaci, kdy bude v rámci realizace Projektu III SIPVZ připojena jen zhruba polovina škol, je nutné stanovit jasná pravidla pro ostatní školy i pro generálního dodavatele tak, aby byly služby v navazujících Projektech I a II realizované prostřednictvím centrálního serveru dostupné všem. Tato pravidla nejsou nijak dosud stanovena a ani se o nich s odbornou veřejností nediskutuje.

- při realizaci projektu SIPVZ byl důsledně dodržován zákon č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek (text petice)

Tento zákon je důsledně dodržován se všemi souvisejícími právními předpisy. Svědčí o tom mimo jiné osm nálezů Úřadu pro hospodářskou soutěž z roku 2001 a všechny právní expertizy, jež si ministerstvo nechává zpracovávat. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

Sporné jsou například zakázky bez veřejné soutěže na dodávku software v roce 2001 v objemu 168 milionu Kč i na expertní činnost společnosti Answer (respektive Jakuba Rainishe) v objemu 4 miliony v loňském roce. Dosavadní vysvětlení MŠMT absenci výběrových řízení zatím neobhájily.

- vzdělávací SW, informace a příležitosti k získání informací sloužících školám, učitelům a žákům, ale i zřizovatelům škol a orgánům státní správy a samosprávy ve školství, případně i další služby hrazené zcela nebo z části z prostředků státního rozpočtu, byly v budoucnu poskytovány způsobem, který k nim umožní svobodný přístup všech zájemců, a to i mimo tzv. školský intranet (text petice)

Školský intranet je otevřený systém. Jako intranet je označován pouze proto, že jde o prostředí, v němž je kapacita a dostupnost služeb garantována Generálním dodavatelem. Tzv. Školský portál - tedy místo, kde budou soustředěny relevantní informace poskytované v rámci Projektů SIPVZ (tedy i datové zdroje a SW) - musí být přístupný na intranetovém i internetovém rozhraní. Tak tomu také v rámci realizace Projektu II bude. Dosud nebyl vybrán dodavatel, není zorganizována veřejná obchodní soutěž a ministerstvo školství umožní přístup z obou míst, tedy Internetu a Intranetu pouze takové skupině uživatelů, pro které bude mít nakoupeny licence na využívání informací a aplikací. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

Zde je vidět zásadní nepochopení sekce SIPVZ MŠMT smyslu celé SIP, kde jde také o rozšiřování informační gramotnosti občanů či o celoživotní vzdělávání. Tady je zřejmé, že licence na využívání informací a aplikací se nemají nakupovat pro vymezenou skupinu uživatelů, ale plošně pro všechny skupiny obyvatel. Pokud nebyla či nebude tato podmínka integrována do pravidel pro nákup, jde o nehorázný lobbying dodavatelů nebo o neschopnost odpovědných pracovníků MŠMT. Licenční smlouva software nakoupeného v roce 2001 nebyla dosud zveřejněna. 

- byly přešetřeny okolnosti a vážná ekonomická rizika spojená s oficiálním užíváním loga a názvu (INDOŠ a INTERNET DO ŠKOL) či domény indos.cz  (text petice)

Logo INDOŠ i název je vlastnictvím soukromé společnosti. MŠMT s ním nemá nic společného a v žádném případě to ministerstvo ani školskou veřejnost neohrožuje. MŠMT je vázáno usnesením vlády používat pro Projekt III název Infrastruktura, což výhradně činí. Vláda ani MŠMT nemohou zkoumat ekonomická rizika toho, zda si soukromá společnost používá svůj majetek pro soukromé aktivity. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

Sekce SIPVZ MŠMT zcela ignoruje fakt, že školy získávají adresy v doméně indos.cz. Doména indos.cz je nehmotným majetkem GD a její použití pro školy je za této situace nepřípustné. Ekonomické výhody, které GD tímto způsobem získá, jsou nesporné, a MŠMT na tuto situaci musí reagovat. Pokud bude portál Indoš uveden do plného provozu (zřejmě k němu dojde 1. června 2002) před uvedením oficiálního školního portálu v rámci Projektu II, získává tak GD dodavatel v připravovaném výběrovém řízení neoprávněné výhody. Portály Indoš a ACOL nahrazují vlastní informační aktivity MŠMT, které jsou od října 2001 z neznámých důvodů blokovány (MŠMT dosud nespustilo vlastní portál, jehož prototyp pracoval již před půlrokem na adrese msmt.cpress.cz, další portál e-gram.cz již MŠMT ignoruje...). Navíc není možné, aby portál Indoš, který je soukromou aktivitou GD, byl provozován na serverech dodávaných v rámci Projektu III SIPVZ, či využíval neoprávněně některých výhod již vybudované infrastruktury.

Současně žádáme, aby v souladu s usnesením 37. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ze dne 3.7.2001, byly připraveny a realizovány takové programy podpory rozvoje informačních technologií ve školství a rozvoje informační gramotnosti, které:
- nebudou diskriminující vůči těm školám a jejich zřizovatelům, kteří do vybavení škol informačními technologiemi, do poplatků za kvalitní připojení na Internet nebo do vzdělávání učitelů investovali v minulosti nemalé částky, a to mnohdy na úkor jiných investic (text petice)

MŠMT připravuje způsob realizace připojení zbylých škol nad rámec 3620 škol do Projektu III Infrastruktura tak, aby školy i zřizovatelé byli motivováni k vstřícnému financování a vlastní aktivitě. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

Tento postup je v rozporu s vládním usnesením k SIPVZ i s jeho původním plánem. Proč by měly školy a zřizovatelé financovat to, co měly dostat zdarma od MŠMT a co polovina škol zdarma dostává?

- umožní čerpání podpory splněním centrálně stanovených technických, organizačních a ekonomických podmínek, nikoliv vázáním na odběr produktu centrálně vybrané firmy (text petice)

Projekt III Infrastruktura je v tuto chvíli ve své první etapě zaměřen na školy s nejmenší vybaveností, kde má stát zájem garantovat využití a kvalitní provoz infrastruktury. V současné době se již jedná o způsobu, jak uspokojit potřeby vybavených škol a co nejcitlivěji zohlednit jejich potřeby v oblasti ICT. Jde o to najít společný průsečík finančních možností ministerstva, technologických požadavků na ICT v rámci SIPVZ a potřeb škol. K řešení jsou již přizvány profesní asociace, budou přizváni i aktivní členové pedagogické obce, kteří přednesli oponentní návrhy řešení SIPVZ. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

V původním usnesení vlády se předpokládalo vybudování infrastruktury ve všech školách a jejich připojení, teprve poté mělo následovat vybavování učebnami s PC. Odlišný způsob realizace znevýhodňuje již vybavené školy a zvolený způsob dodávek de facto blokuje iniciativu zdola. Vzhledem ke skluzu v Projektech I a II nebude ani využita kapacita CIS a ani vybudované infrastruktury.

- budou realizovány v účinné součinnosti s profesními asociacemi škol, krajů a obcí

Komunikace s profesními asociacemi škol, krajů a obcí samozřejmě neustále probíhá, zájemců o oboustrannou komunikaci je mnoho a každý z nich má úplně odlišný názor a preference. MŠMT jako člen exekutivy má za úkol především konat, výsledky jeho činnosti jsou jasně vidět na více než 300 již vybavených školách, do konce srpna 2002 bude vybavených škol více než 3200. Do tohoto data také budou ve velké míře realizovány kroky k tomu, aby se podařilo uspokojit potřeby všech škol v celé České republice, mimo jiné za spolupráce se zřizovateli škol. Projekt I například počítá s využitím celé řady školicích středisek přímo ve školách, tedy tato námitka je neoprávněná.

Komunikace by měla být především veřejná. MŠMT nejedná transparentně a skrývá se za obecné fráze. Ohánět se třemi stovkami vybavených škol v okamžiku, kdy podle původních plánů měla být vybudována celá infrastruktura je přinejmenším směšné. S kým konkrétně, kdy a jak MŠMT komunikovalo a s jakým výsledkem? Proč nejsou materiály poskytnuty předem k veřejné diskusi?

- využijí zkušenosti základních a středních škol se zaváděním informačních technologií ve vzdělávání

Zkušenosti škol využíváme na řadě platforem, mimo jiné existuje poradní orgán pro Projekt III - Infrastruktura - Rada školských expertů. Zkušenosti budou využity rovněž při realizaci Projektu I (viz výše), při plánování dalších částí realizace Projektu III (rovněž výše objasněno) a při řadě dílčích činností. Autoři koncepcí jednotlivých projektů rovněž pocházejí ze školského a akademického prostředí.

Rada školských expertů je poradním orgánem GD, který není nikomu odpovědný, je jmenován shora a nemá žádné řídící pravomoci. Jeho činnost a jednání nejsou veřejná a projednávané materiály nejsou publikovány. Bez veřejné diskuse není realizace tak rozsáhlého projektu možná. MŠMT musí zveřejňovat veškeré materiály k SIPVZ a informovat o spolupracujících osobách či organizacích. Pokud nebude umožněna účast veřejnosti a veřejná kontrola, není možné v realizaci pokračovat. 

- vyřeší postavení ICT koordinátora a to především s ohledem na jeho pracovní náplň a pracovně-právní vztah

Sekce SIPVZ jedná intenzivně s ministerstvem práce a sociálních věcí, s ministerstvem financí i s nejrůznějšími profesními asociacemi na ideálním modelu odměňování ICTK včetně jeho pracovní náplně. Obecné zásady jsou veřejně známy již několik měsíců a zatím proti nim nebyly vzneseny vážnější námitky. Takto velmi obecně pojatý požadavek nelze blížeji komentovat.

Kde a kdy přesně byly obecné zásady publikovány?

V neposlední řadě žádáme, aby byla neprodleně přijata i další účinná opatření s cílem:
- zprůhlednit, zefektivnit a kontrolovat vydávané prostředky státního rozpočtu v rámci SIPVZ

Ano, to je jednoznačně naším zájmem, a proto byl na základě výběrového řízení zvolen Generální auditor, který má za úkol citované činnosti vykonávat a také je vykonává. Od začátku jsou všechny relevantní informace postupně uvolňovány tak, jak nabývají platnosti.

Dodnes nebyly publikovány podrobnosti uzavřených smluv a cenových kalkulací. Zlomkové informace například o cenách hardware indikují nepřiměřenost cen ACOL.

- umožnit využití lokálních a individuálních aktivit využívajících místních podmínek, očekávání a potřeb

Všichni dodavatelé a Oblastní manažeři v rámci Projektu III jsou lokální firmy a každý, kdo měl zájem se na realizaci projektu zúčastnit, měl dostatek času na to, aby se přihlásil. Projekt I budou z největší části realizovat lokální školicí střediska, kterými budou samotné školy, budou to tedy přímo místní lidí, kteří budou uspokojovat místní potřeby.

Bohužel jejich výběr  místní samospráva či zřizovatelé škol nemohli ovlivnit, stejně tak mají jen velmi omezené možnosti ovlivnit průběh a kontrolu dodávek.

- zabránit možnostem zneužití školského intranetu, zejména v dohledu nad individuální činností uživatelů, která bezprostředně nesouvisí s poskytovanými službami

Intranet je naopak místem, které má takovému zneužívání, jež je dnes na Internetu běžné, účinně bránit. Právě proto byla zvolena dvoustupňová ochrana celé sítě (v centrálních přístupových bodech i v každé škole).

Jakým způsobem bude zajištěna kontrola zneužití ze strany GD? Jakým způsobem bude kontrolována činnost dozorového centra a případná neoprávněná filtrace přístupu?

- zabránit zneužití z centra vynuceného řešení k takzvané řízené komercionalizaci a v důsledku ke zneužití monopolního postavení provozovatele školského intranetu pro vlastní komerční činnost

Žádná taková možnost připuštěna nebude. Generální dodavatel je přesně vázán smlouvou, aktivity ministerstva školství souvisejí přímo s obranou před zneužitím tohoto prostoru. Generální dodavatel není oprávněn využívat školský intranet k dalším komerčním aktivitám nad rámec Projektu III.

Opět stejná otázka: proč je tedy používána pro školy adresa v doméně indos.cz, když jde o soukromou aktivitu GD?

- maximálně využít lidských zdrojů z řad pedagogických pracovníků a odborníků vysokých škol

To se samozřejmě standardně děje (viz například školení v rámci Projektu I). Ministerstvo školství financuje činnost řady profesních asociací, které se samozřejmě na přípravě a řešení SIPVZ podílely a podílejí. Řízení Projektu III rovněž zřídilo Radu školských expertů, která má s řešením problematiky pomáhat jak MŠMT, tak Generálnímu dodavateli. Činnost RŠE přispěla k vyřešení řady konkrétních problémů při realizaci zejména Projektu III, více o její činnosti najdete ve speciální sekci na stránkách Generálního dodavatele.

Dalším subjektem, v němž mají poradní hlas místní autority a řada subjektů, je Rada strategických partnerů, která má mimo jiné za cíl účinně pomáhat například při uplatnění absolventů škol jako nejrizikovější skupiny na trhu práce.

Radu školských expertů zřídil GD. Co je to "Řízení projektu III"? Na stránkách GD nejsou žádné konkrétní informace o projednávaných tématech a materiálech.

- otevřeně a transparentně komunikovat s veřejností

Zde opět necháme promluvit fakta: Od loňského Invexu, kdy se komunikace poprvé pořádně nastartovala a kdy obdržela SIPVZ ocenění za počin roku v oblasti IT, se pracovníci sekce SIPVZ nebo Informačního centra projektu zúčastnili cca 280 setkání s učiteli a pedagogickými pracovníky. Na těchto setkáních hovořili odhadem s 15.000 lidmi přímo. Existují webové stránky, bezplatná Zelená linka projektu, e-mailové adresy. Na těchto informačních zdrojích bylo zodpovězeno přes 20.000 dotazů. Bylo rozesláno asi 4.500 tiskových zpráv, každý týden je publikován newsletter pro veřejnost. V médiích se objevilo přes 400 článků jenom s popisem první etapy realizace. Tedy komunikace je otevřená, velmi široká a věcná. Sice nás mrzí, že si ji autoři této petice vysvětlují neustále jiným způsobem a vykládají věci, které prostě nejsou pravda, ale nemůžeme se proti tomu účinně bránit, ani to není naším cílem.

Na webových stránkách MŠMT či ACOL chybí řada materiálů, případně se tyto materiály zveřejňují se zpožděním (například zadání veřejné soutěže na Projekt III s ročním zpožděním). 4500 tiskových zpráv, snad tiskové zprávy 4500 příjemcům?!

Sekce SIPVZ na konkrétní dotazy v komunikaci odpovídá vyhýbavě či vyhýbavě a bohužel nikde konkrétně nespecifikuje nepravdivé věci, které autoři petice vysvětlují a vykládají. Proti nepravdě je možné se bránit plnou transparentností.

Všichni z petičního výboru byli s projektem otevřeně a do detailů seznámeni mnohokrát. O úrovni jejich pochopení této problematiky svědčí to, že se na všech seminářích a akcích v poslední době dozvěděli otevřené a jasné odpovědi na problémy, které nastolili v této petici. Jejich petici tedy považujeme spíše za akt zviditelnění jedné velmi minoritní části pedagogické obce, která se cítí ukřivděna tím, že není dostatečně vtažena do rozhodování o projektu. Z tohoto důvodu budou pozváni na dvoudenní jednání

Zde by byla na místě konkrétnost: kde a kdy byla veřejnost seznámena s materiály o obsahu smluv s GD, o cenových kalkulacích GD, o způsobu výběru vloni dodaného výukového software, o spolupracujících odbornících či profesních skupinách, o jejich návrzích a předložených materiálech? Kteří odborníci a která majoritní část pedagogické obce již byla vtažena do rozhodování o projektu?

10:30 [Trvalý odkaz]
Komentáře Počet názorů

13. 05. 2002

Ministr Zeman: nahý, oblečený...

Na informační vakuum o realizaci SIPVZ si stěžuje pedagogická i odborná veřejnost a proto se MŠMT snaží vše napravit: bohužel se jednotlivé informace diametrálně liší, ba přímo se navzájem vylučují.

Opět připomenu citaci ze společné tiskové zprávy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Generální dodavatel zveřejněnou 3. května 2002 na serveru ACOL, která se týká otevření nové počítačové učebny v Lišově na Českobudějovicku dne 30. dubna 2002, kterou jsem již komentoval v článku Lži ministra Zemana: SIPVZ je ve skluzu, ne naopak!:

"Bořit je vždy lehčí než stavět. Otevřením této učebny, a celé řady dalších, dáváme jasně najevo, že práce v terénu pokračují rychleji, než bylo původně plánováno, a že jsme v předstihu zhruba o čtyři měsíce. Kritici projektu SIPVZ se sice scházejí s bývalými zaměstnanci ministerstva a hledají podpásové argumenty, na všechny lži a polopravdy ale rád odpovím ve čtvrtek na semináři o této problematice přímo v parlamentu," řekl ministr Eduard Zeman.

Skvělá zpráva, ale již o pár dní přináší ČTK následující výroky mluvčí MŠMT Vladimíra Al-Malikiová

Státní informační politika ve vzdělávání (Internet do škol) je ve skluzu. Podle mluvčí zdržení způsobilo odvolání neúspěšných firem ucházejících se o funkci generálního dodavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který nakonec rozhodl ve prospěch ministerstva.

Pokud si dobře vzpomínám, na vyjádření ÚHOS se čekalo nejvýše od otevírání obálek s nabídkami 30. května 2001 do poloviny října, tedy nejvýše 5,5 měsíce, přičemž některé činnosti výběrové komise v této době probíhaly. Ale berme skluz pětiměsíční. Jenže podle vládního usnesení a plánu realizace Projektu III mělo být do konce roku 2001 vybaveno 70% všech škol počítačovou učebnou.

A ten, kdo umí počítat na úrovni učiva prvního stupně ZŠ a zjistí ze serverů MŠMT,  ACOL či Indoš, jak je plánován takzvaný "životní cyklus školy", dojde k závěru, že každý týden od cca 18. dubna by mělo být předáno 180 škol, což je k dnešnímu dni (13. května) asi 720 škol:

Celý proces typicky potrvá 51 dnů, ale samotné práce na škole budou trvat jen několik dnů...

nebo

Postupně pak budou pokračovat obhlídky dalších škol (každý týden proběhnou zhruba ve 180 školách) a všechny základní a střední školy budou obhlédnuty do konce tohoto roku.

A jaká je realita: 6.5. bylo oficiálně v provozu 320 škol, což je zhruba jen šedesát procent plánovaných.

Pokud se stanovoval v roce 2001 rozsah dodávek vztažený k ceně, při trvalém poklesu cen hardware i kursovému vývoji, by mělo být dodáno výrazně více a ne naopak. Realizuje se jen polovina zadání veřejné soutěže a pokud si toto zadání podrobně prostudujeme, tak generální dodavatel dodává něco jiného, než by měl.

Takže ministr Zeman je jako Chytrá Horákyně: s realizací SIPVZ je v předstihu i ve skluzu, podle potřeby. Realizace je důkazem schopností MŠMT a generálního dodavatele a nebo důkazem absolutní neschopnosti a ignorance? Pikantní je i porovnání dvou výroků:

VH AZŠ ČR konstatovala, že přes opakovaná upozornění kompetentních orgánů (ministra školství, zodpovědné pracovníky za přípravu projektu SIPVZ na MŠMT ČR, školský výbor PS PČR), na systémové nedostatky v záměru realizace SIPVZ, byl tento projekt i s předpokládanými problémy spuštěn.

a

Navzdory negativní a často i nekorektní kampani některých sdělovacích prostředků i samotných novinářů vedené proti projektu SIPVZ, ve veřejnosti známým jako Internet do škol, delegáti valné hromady nepodlehli tlaku nekvalifikovaných tvrzení.

První je usnesení VH AZŠ ČR, druhé je ministerský výklad téhož: kdo je tady nekorektní a nekvalifikovaný?! 

10:41 [Trvalý odkaz]
Komentáře Počet názorů

07. 05. 2002

Indoš: zavádějící tvrzení Ing. Fránka

MŠMT ústy vrchního ředitele sekce SIPVZ Ing. Drahomíra Fránka reagovalo na rozsáhlý článek Lenky M. A. Třískové Indoš a jeho kamarádi, který byl otištěn v Softwarových novinách 3/2002. 

Sleduji realizaci jednotlivých projektů SIPVZ od samého počátku a rozsáhlý článek Lenky M. A. Třískové Indoš a jeho kamarádi, který byl otištěn v Softwarových novinách 3/2002, považuji za jeden z nejobsažnějších k celé cause, protože se snaží podrobně zmapovat celou historii tohoto kontroverzního plánu na vybavení českých škol tolik potřebnou informační a komunikační technikou. Vrchní ředitel sekce MŠMT pro SIPVZ Ing. Drahomír Fránek reaguje na serveru MŠMT na řadu článků v médiích a bohužel si neodpustil okomentování i článku redaktorky Softwareových novin. Jeho Reakce na článek v SOFTWAROVÝCH NOVINÁCH 3/2002 "Indoš a jeho kamarádi"  je tradičně publikován na webu MŠMT v pro web naprosto nevhodném proprietárním formátu a již tato skutečnost je důkazem mizerné práce správce webu i nevhodné koncepce informačního systému MŠMT, případně i laického přístupu autora samého. Problematičtější jsou některá tvrzení Ing. Fránka, který bohužel není odborník na školství, ani na informační či komunikační technologie, ale pouze kariérní byrokrat s předchozí praxí na ministerstvu financí.

Porovnejme si některá jeho tvrzení s fakty:

Fránek píše: V uvedených souvislostech musím, bohužel, odmítnout některá tvrzení, která se v jinak velmi kvalitním článku objevují.

Autorka poukazuje na údajnou chybu, která měla za následek snížení rozpočtových prostředků na Projekt P III o miliardu korun. V usnesení vlády ze dne 31.05. 1999 byl uveden výpočet, podle kterého by provoz 6000 multimediálních počítačů v 6000 lokalitách po dobu 5 let stál opravdu asi 5,43 miliardy korun. Celková částka vyčleněná v roce 2000 byla snížena na 4,43 miliardy korun, což odpovídalo plánovanému provozu 6000 multimediálních pracovních stanic po dobu 4 let. Nejedná se tedy o žádnou aféru nebo chybu, ale o zpřesnění propočtů. V březnovém usnesení vlády z roku 2001 byla pozměněna a upřesněna metodika realizace Projektu P III. Podle toho byla uzavřena 1. dílčí smlouva s Generálním dodavatelem. Ten má po dobu 36 měsíců provozovat síť, do které dodá 25400 počítačů, přes 2100 serverů, tiskárny a kompletní kabeláž v každé škole. Ministerstvo bude nakupovat pouze službu, nebude tedy investorem. Bude se tedy chovat jako subjekt soukromé sféry s maximální snahou snižovat veškeré náklady na provoz dodávaných technologií. Pro školy bude projekt zcela zdarma. Došlo tedy k výraznému zkvalitnění projektu, a pokud se prokáže jeho smysluplnost, nepochybuji o tom, že bude dále rozšiřován.

Všimněte si, prosím, zvýrazněné informace o usnesení vlády: bohužel Ing Fránek opominul a podobně i Jiří Chvojka z Informačního centra SIPVZ opomíjí usnesení vlády č. 351 o Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání z dubna 2000, kde je kromě jiného následující vymezení:

Do konce roku 2001:

Jak jistě víme tento plán splněn nebyl (do konce roku 2001 měly být všechny školy připojeny pevnou linkou hrazenou MŠMT). Všimněte si také zvýrazněného druhého bodu: vláda totiž původně předpokládala aktivní účast škol na rozvoji svého vybavení. Ale pokračujme v nerealizovaných plánech:

Do konce roku 2002

Opět si všimněte zvýrazněného bodu: vláda původně předpokládala průběžnou aktualizaci realizace a plánů, ne monopolizaci jedním dodavatelem podle jednoho "mustru" na dobu tří let. Ale pokračujme:

Do konce roku 2003:

Zvýrazněný požadavek na připojení linkou 2 Mbps byl formulován již v roce 2000, o dva roky později se v realizaci Projektu III SIPVZ Generálním dodavatelem ani zmínkou neobjevuje.

Další materiál z března 2001 Plán Realizace státní informační politiky ve vzdělávání jednoznačně specifikuje cíle SIPVZ:

1. Vytvořit podmínky umožňující účelné a efektivní zavedení ICT do výuky základních a středních škol, integrovaných i odborných učilišť včetně vyšších odborných škol a následně dosáhnout "Informační gramotnosti" absolventů těchto škol do konce roku 2005.

Pojem "informační gramotnost" je obecně specifikován v Koncepci. Konkrétní požadavky na absolventy jednotlivých typů škol budou průběžně aktualizovány a do konce roku 2004 také zahrnuty do rámcových vzdělávacích programů.

2. Do konce roku 2001 vybavit 70% všech základních a středních škol, všech integrovaných a odborných učilišť včetně vyšších odborných škol alespoň jednou učebnou vybavenou kvalitními multimediálními počítači, přístupnou studentům a učitelům i mimo vlastní vyučování. Každou učebnu připojit k síti Internet. Zbývajících 30% škol vybavit alespoň jedním kvalitním multimediálním počítačem připojeným k síti Internet.

3. Dosáhnout využití ICT jako běžného pracovního nástroje učitele u 75% učitelů základních a středních škol, integrovaných i odborných učilišť včetně vyšších odborných škol do konce roku 2005.

4. Vytvořit podmínky pro efektivní zapojení škol do systému celoživotního vzdělávání občanů v oblasti ICT do konce roku 2005.

Tento Plán Realizace státní informační politiky ve vzdělávání měl být podkladem pro zadání veřejné soutěže na dodávku v rámci Projektu III. Nikde se v něm nehovoří ani o školním intranetu, ani o generálním dodavateli, ani o tom, že bude vybaveno jen 3600 škol linkou 64 kbps! MŠMT tak vlastně již vyhlášením veřejné soutěže a pochopitelně i podepsáním první dílčí smlouvy s generálním dodavatelem nedodrželo usnesení vlády! Porovnávat tedy skutečnou dodávku ACOL s původním usnesením vlády ze dne 31.05. 1999 je bezostyšně drzé matení veřejnosti.  Následující tvrzení ing. Fránka je už jednoznačně lží:

Během změn, z nichž jen některé projekt zpomalily, bylo dosaženo dvou hlavních a jasných výhod. Jednak se výrazně podařilo snížit náklady na organizaci a provoz celé páteřní intranetové školské sítě, jednak se více než čtyřnásobně zvýšil počet koncových stanic, přibyly servery a tiskárny, zvýšil se objem veškeré kabeláže a podobně. Projekt ve svém současném rozsahu a rychlosti realizace předbíhá původní plán minimálně v řádech měsíců.

Za dva roky od aktualizovaného usnesení vlády je projekt ve skluzu téměř ročním (do konce roku 2001 měly být připojeny všechny školy pevnou linkou!!!) a rozsah a kvalita dodávek bude nižší, než vláda schválila! To vše při globálním výrazném snížení cen hardware i konektivity. Dodávané klientské počítače nejsou multimediální, protože nesplňují ani skutečně letité požadavky z roku 1989 na vybavení: bez CD-ROM totiž o multimediálním počítači nelze hovořit.

Změna v koncepci a způsobu realizace vznikla až koncem roku 2000 a pak počátkem roku 2001 po personální změně v řízení SIPVZ na MŠMT. V podstatě bylo také zlikvidováno Koordinační centrum SIPVZ (nahradily ho komerční subjekty jako je třeba Reinischův Answer, úředníci Fránkovy sekce SIPVZ a v řadě případů i subjekty najaté nebo vytvořené Generálním dodavatelem!!!), které mělo mít následující funkce:

Procesy a činnosti dále zajišťované Koordinačním centrem SIPVZ

Likvidací Koordinačního centra SIPVZ byly zlikvidovány v podstatě i veškeré kontrolní mechanismy celého projektu a odborný dozor nezávislých expertů.

Dva příklady na závěr:  MŠMT bez řádného výběrového řízení na konci roku 2001 vyzvalo Generálního dodavatele k dodávce výukového software v hodnotě 168 milionů Kč. Kvalitu neposuzoval žádný odborný orgán (formálně dosud nerozpuštěné Koordinační centrum SIPVZ nebylo vůbec informováno) a dodavatel nemá žádné zkušenosti s podobnými dodávkami. Paradoxně, jak sekce SIPVZ MŠMT i ACOL jako Generální dodavatel se vymlouvají na nedostatek odborných pracovníků a na většinu i běžných činností najímají spřátelené firmy. Důsledkem je naprostá netransparentnost a absence zodpovědnosti jednotlivých osob.

Již krátce po dodávce výukového software se objevila řada problémů, protože software byl v řadě případů neověřený (často i betaverze bez řady funkcí), výrobce encyklopedie Diderot je před krachem, software v řadě případů neodpovídá požadavkům na otevřené intranetové řešení a má vysoké požadavky na hardware, případně na spolupracující software. Důvod spěchu a evidentně protiprávního počínání sekce SIPVZ byla snaha vyčerpat rozpočtované peníze.

Druhý příklad je rovněž závažný: na počítače dodávané v rámci dodávek Projektu III SIPVZ jsou instalovány balíky MS Office, přestože ve vládou schváleném plánu je tato pasáž:

Základní služby neobsahují služby obvyklé aplikace kancelářských SW balíků jako např. textový procesor, tabulkový procesor, grafický procesor a podobně.

Cena dodávané roční licence je téměř 1400 Kč a tak bude letos vynaloženo bez řádného posouzení v rámci Projektu III téměř 35 milionu Kč.

Další Fránkovou nepřesností  je následující tvrzení:

 Každý, kdo se o informační technologie zajímá, jistě ví, že stav vybavenosti škol se rychle měnil a mění.

MŠMT mělo k dispozici při přípravě plánu realizace jen dílčí údaje z roku 1999 a před vypsáním veřejné soutěže se o kvalifikované zjištění stavu nepokusilo. Navíc od vyhlášení přípravy projektu většina zřizovatelů omezila investice do ICT ve školách a v roce 2001 došlo k rapidnímu poklesu těchto investic a paradoxně i ke zhoršení stavu a vývoje. Tento stav trvá i letos, navíc se situace zhoršila po zjištění výběru méně vybavených škol k realizaci. Školy i zřizovatelé se obávají dovybavení od zřizovatele i od sponzorů z důvodu vyřazení z Projektu III SIPVZ!!!

Ing. Fránek se pokouší svými účelovými zkreslenými prohlášeními zakrýt skutečnost, že se realizace Projektu III SIPVZ dostala do příkrého rozporu s vládními usneseními o SIPVZ a že jeho sekce MŠMT uzavírá s generálním dodavatelem smlouvy na redukované dodávky, které de facto způsobí výrazně horší vybavenost českých škol výpočetní a komunikační technikou. Tento stav je pochopitelně neudržitelný.

10:15 [Trvalý odkaz]
Komentáře Počet názorů

06. 05. 2002

Lži ministra Zemana: SIPVZ je ve skluzu, ne naopak!

Českým politiků prochází všechno: ministr školství Eduard Zeman bezostyšně lže o průběhu realizace Projektu III SIPVZ, který je označován jako akce Internet do škol. Chlubí se čtyřměsíčním předstihem a přitom MŠMT má v realizaci více než roční skluz.

Začnu citací ze společné tiskové zprávy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Generální dodavatel zveřejněnou 3. května 2002 na serveru ACOL, která se týká otevření nové počítačové učebny v Lišově na Českobudějovicku dne 30. dubna 2002:

Za odpověď všem kritikům řešení Státní informační politiky ve vzdělávání považuje ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman fakt, že během pouhých dvou měsíců od zahájení realizace Projektu Infrastruktura byla do provozu předána počítačová učebna ve 232 školách po celé republice. Ministr Eduard Zeman to uvedl při slavnostním otevření nové učebny v základní škole v Lišově na Českobudějovicku. Slavnostnímu ceremoniálu byli rovněž přítomni členové Parlamentu ČR, zástupci místní samosprávy a manažeři Generálního dodavatele.

"Bořit je vždy lehčí než stavět. Otevřením této učebny, a celé řady dalších, dáváme jasně najevo, že práce v terénu pokračují rychleji, než bylo původně plánováno, a že jsme v předstihu zhruba o čtyři měsíce. Kritici projektu SIPVZ se sice scházejí s bývalými zaměstnanci ministerstva a hledají podpásové argumenty, na všechny lži a polopravdy ale rád odpovím ve čtvrtek na semináři o této problematice přímo v parlamentu," řekl ministr Eduard Zeman. Zároveň ukázal detailní informační materiál, který poslancům a senátorům na čtvrtečním semináři předloží. Podle svých slov pak bude očekávat konstruktivní návrhy potenciálních kandidátů na post ministra školství, jak zvyšování informační gramotnosti v ČR reálně řešit.

Základní lží je je tvrzení o čtyřměsíčním předstihu realizace. Podle usnesení vlády ČR č. 351 z dubna roku 2000 mělo v rámci SIPVZ být splněno následující:

Do konce roku 2001 vybavit 70% všech základních a středních škol, všech integrovaných a odborných učilišť včetně vyšších odborných škol alespoň jednou učebnou vybavenou kvalitními multimediálními počítači, přístupnou studentům a učitelům i mimo vlastní vyučování. Každou učebnu připojit k síti Internet. Zbývajících 30% škol vybavit alespoň jedním kvalitním multimediálním počítačem připojeným k síti Internet.

Takže během dvou let po schválení vládou nabral projekt skluz minimálně jeden rok, protože podle dnešních plánů bude vybaveno do konce roku 2002 jen zhruba 3600 škol.

A i když vezmeme jako základ srovnání termín oficiálního zahájení realizace dodávek 18. února 2002, při ohlášeném takzvaném životním cyklu by mělo již dnes být vybaveno více než 540 škol. Nebyla dokončena ani polovina z tohoto počtu.

Pane ministře Eduarde Zemane jste obyčejný prachsprostý lhář!

10:31 [Trvalý odkaz]
Komentáře Počet názorů


Index

Kategorie

Archiv

RSS version
TXT version

Valid XHTML 1.0!

Generated by EasyBlog